Obsah
2. díl – Paraziti a odčervení
Zdravé a vitální štěně je prioritou každého správného chovatele. Vše začíná už u odčervené a bez parazitárního napadení matky. Před parazitárním onemocněním lze štěňata ochránit prevencí, a to odčervením a odblešením matky v řádném rozmezí. Postupy pro odčervení se u každého veterináře liší a každý chovatel by měl dbát na odčervovací schéma dle dané látky, kterou používá.
Očkování
V případě březí feny se doporučuje podat odčervovací preparát přibližně ve 30. dnu březosti a poté i v den porodu. Tímto krokem můžete zlikvidovat případné larvy, které se krví dostávají do mléka, které pak vypijí štěňata.
Štěňatům se podává odčervovací pasta v 4. týdnu a v 6. týdnu jejich života. Dostatečnou imunitu získávají i od své matky, a to v kolostru, kterým se předává až 95 % protilátek. Ty chrání nejvíce štěňata přibližně do 6. až 10. týdne života, načež následuje očkování. Zamezí se tím vzniku infekčního onemocnění.
Volba daného typu očkování a termínu závisí na rozhodnutí vašeho veterináře. Většinou je ale schéma stejné. Tedy očkuje se po ukončení 6. týdne (trojkombinace – psinka, parviróza, leptospiróza). Následuje přeočkování v 8. týdnu. Druhé očkování probíhá již v době, kdy je štěně u nových majitelů.
Vakcinační okno
Jedná se o období, kdy poklesly protilátky od matky z kolostra a vytváří se aktivní imunita z očkování. Právě tehdy je vhodné nechávat štěně seznamovat se s cizími psy, prostředím a zároveň ho hlídat, aby nesežralo vše, na co narazí. Nejlepší je, když chovatel štěně seznamuje se psy, o nichž ví, že jsou očkováni. Vzhledem k tomu, že největším přenašečem chorob je kočka, je doporučované se venkovním kočkám raději vyhýbat.
Parazité, jež mohou vaše štěně napadnout
Mezi nejznámější parazity, se kterými se můžete setkat, patří:
- škrkavky
- klíšťata
- blechy
- tasemnice
V následujícím přehledu si představíme nejčastější onemocnění, které tito parazité mohou u vašich psů způsobit.
Škrkavky
Jsou přenosné mezi zvířaty a lidmi. Škrkavka je nejrozšířenějším červem, který se vyskytuje ve střevě hostitele. Vývoj larvy trvá cca 5 týdnů, a pokud je teplota těla hostitele nízká, tak se vývin pouze zastaví a pokračuje až při vhodných podmínkách. Larvy migrací porušují střeva, játra i plíce a krví se roznáší do všech orgánů. Kočka se ve většině případů nepotvrdila jako hostitel škrkavky. Preparáty k léčbě jsou na bázi pyrantelu, fenbendazolu a menedazolu.
Škrkavky způsobují:
- u štěňat migrující larvy způsobují úhyn (nejběžnější důvod úmrtí štěňat do 3. týdne stáří)
- totální neprůchodnost střev (prasknutí střeva – tuhé a bolestivě nafouklé břicho)
- záněty střev, plic (kašel a výtok z nosu)
- zvracení, průjem, vyhublost, záchvaty
Prevence:
- pravidelné odčervení u gravidních fen a malých štěňat.
- hygiena
Klíšťata
Jedná se snad o nejznámějšího roztoče, se kterým se setká každý. Živí se sáním krve a přenáší řadu infekcí, protože využívá tři mezihostitele. Infekce jsou nejčastěji z plazů či hlodavce. Zajímavostí je, že pouze samička pije krev. Sameček v dospělosti již nepřijímá potravu, pouze vyhledává samice k páření. Psi a lidé bývají napadeni nejčastěji dospělci klíšťat (11 druhů). Sosáček má zpětné háčky a na oběti se přidržuje kusadly.
Nejčastější choroby
- Lymská borelióza – vyskytuje se u psa, který byl napaden velkým množstvím klíšťat. Ovlivňuje hlavně imunitní systém – poškození orgánů, horečky, otoky, odmítání pohybu.
- Erlichióza – napadá imunitní systém, který zapříčiní záchvaty, horečky, krvácení. Jedná se bohužel většinou o příznaky až v posledním průběhu nemoci při hubnutí a je potřeba psa uspat.
- Klíštěcí paralýza – při masivním napadení samiček je jedinec pod náporem neurotoxinu. Ten vyvolává ochrnutí pánevních končetin, které postupuje až k hlavě. Smrt přichází následkem ochrnutí dýchacích svalů.
Prevence
U veterináře seženete širokou nabídku antiparazitik. Je na vás a na citlivosti psa, jaký způsob ochrany si vyberete. Existují obojky, kapky, tablety.
Důležitý je repelentní účinek – tedy nejen se klíšťat zbavit, ale nejlépe je odpudit ještě před napadením psa. Podle nejnovějších studií byl vyvinut spot-on preparát, který jako jediný prokázal dostatečnou repelenci a zabránil přenosu (látka imidacioprid v kombinaci spermetrinem).
Blechy
V České republice se vyskytuje na 90 druhů blech. Žijí od několika měsíců až po 3 roky. Vajíčka jsou volně v srsti, mohou tedy povypadávat i v domácnosti. Po vylíhnutí jsou v srsti vidět pouhým okem bílé larvy. Larvy se živí organickými zbytky na těle hostitele. Po zakuklení se během 14 dní vylíhne blecha, která pije krev.
Preventivní odblešení je častější z důvodu hybernace kukly. Ta může při nepříznivých podmínek přežívat až několik měsíců. Při problému s blechami je velice důležité v pravidelném intervalu vyčistit i kotec, vybavení či deky nebo vyměnit slámu, na kterých venkovní pes spí. Blecha je poměrně odolná a schopná nepřijímat potravu až jeden rok. Blechy přenášejí tasemnici (blecha psí i kočičí), a to pozřením infikované blechy, protože psi si často blechy vykusují.
Následky zablešení
Čím se častěji blechy zakusují do psa, tím více vpravují do krve hapteny (antigeny). V těle psa se kumulují a postupně na ně tělo začíná reagovat bolestivými, mokvavými a svědivými ložisky. Tím vznikají strupy, zarudlá místa, drbání, plísně, bakterie, infekce.
Léčba
Nejlepší je opět prevence (obojky, kapky) a pravidelné odblešení, pokud se pes vyskytuje venku a stýká se např. s kočkami. Léčba je zdlouhavá, pes trpí a pro chovatele je to finančně náročné. Nejčastější lokalizací je vykusování u kořene ocasu psa. Léčbu určuje veterinář – koupele, zásypy, šampóny či postřiky.
Tasemnice
Zmínka o ní byla již ve spojení s blechou. Parazituje ve střevech, její články odcházející z těla psa dráždí konečník a psa nutí „sáňkovat“. Vznikají špatně se hojící záněty. Napadení se projevuje hubnutím, zvracením a průjmy.
Chovatelé určitě nechtějí psa zbytečně vystavovat působení chemických látek a oslabovat imunitu. Jedna z možností je nechat udělat koprologický nález (z trusu) a podle toho přeléčit. V případě, že nebude nic nalezeno, většinou se nepodávají preventivní preparáty. Je ale potřeba podpořit repelentní účinek, aby pes nebyl vůbec napaden – tedy ochránit psa před infekcí a odpudit parazita.
O Autorce
Klára Kučerová
I naši psi si zaslouží možnost rozvoje aplikací moderních metod v jejich výchově a výcviku. Chci konec vodění psů za pamlskem jako nějaké oslíky za mrkví a chci, aby lidé začali používat svou hlavu a i bez hlubších znalostí či zkušeností jednoduše začali svého psa vnímat!
Když se psem pracuji a učím ho nové cviky, je pro mě důležité se psem hlavně komunikovat. Být důsledná a zároveň poctivá je základním kamenem pro upevnění cviku. Jsem pro postupné zvyšování nároků a umírněných trestů. S tím tedy souvisí jeden povel – jedna odměna nebo naopak jeden trest. Obvykle se při výcviku soustředím na pozitivní stránku psa a zásadně nemotivuji strachem. A funguje to, protože další trénink je zase o pokroku.
Více o autorce:
Facebook stránka