A jde se k chovateli, 4. díl seriálu Pořizujeme si štěně

Jít si k chovateli pro štěně je již taková třešnička na dortu, jíž předcházelo rozhodnutí o pořízení nového člena rodina a podrobný výběr té správné rasy psa. Následující článek vás podrobně seznámí s tím, jak nepodcenit návštěvu u chovatele, a na co si dát dobrý pozor, abyste mohli být ve finále s pejskem spokojeni.

Komunikace s chovatelem jako součást koupě psa

Každého správného chovatele zcela určitě zajímá, kde štěně z jeho vrhu bude žít a jaké podmínky pro život má pro něho přichystané jeho budoucí majitel. Takový chovatel se bude v první řadě informovat o tom, které zvyklosti rodina má, jaké jsou její aktivity a plány s pejskem.

Chovatel vám může poradit s výběrem štěněte se správnou povahou pro vás a vaši rodinu. On totiž zná své pejsky velmi důvěrně, má odpozorované i jejich chování a ví přesně, které štěně je pro koho vhodné. Současně s tím vám chovatel může zaslat i videa, v nichž uvidíte, jak vaše vybrané štěně postupně roste. Chovatel, jenž to myslí se svým chovem vážně, s vámi bude v kontaktu i po odchodu z jeho chovatelské stanice se štěnětem v náručí.

U chovatele

Chovatel by vás měl pustit k feně a k celému vrhu. Dobrý chovatel se rád chlubí prostředím, v němž štěňata vyrůstají, jak žijí a jaké mají podmínky. Nikdy neberte štěně, které vám pouze někdo předá mezi vraty či na ulici, a nedůvěřujte ani předání pejska ve dveřích u vás doma. Vždy z toho koukají jen podvody a následné zdravotní potíže zvířete. Navíc podporujete pouze množení na feně, která touto koupí bude opět trpět kvůli zisku majitele.

Kupní smlouva mezi chovatelem a novým majitelem štěněte

Kupní smlouvy jsou různé. Stanovují podmínky chovatele pro odkup štěněte. Záleží na obou zúčastněných stranách, na jakých podmínkách se dohodnou. V kupní smlouvě by mělo být zmíněno zdraví zvířete, že se jedná o jedince vhodného do chovu a bez vad. Dále by mělo být ve smlouvě uvedené, že se jedná například o štěně zdravé, ale nevhodné do chovu, z čehož vyplývá zákaz na psu dále chovat.

  • Občas se stává v životě psa, že bude muset odejít do jiné rodiny. Proto častou podmínkou kupní smlouvy bývá jako první nabídnutí odkupu štěněte zpátky do chovatelské stanice, která mu sama zajistí plnohodnotnou rodinu.
  • Chovatel má také za jistých podmínek nárok na odebrání štěněte z nevhodných podmínek. Proto by měl být s novou rodinou psa alespoň 2x ročně v kontaktu a zajímat se o svůj vrh.

Apeluji na všechny budoucí majitele psa, snažte si vybrat opravdu zdravé štěně na první pohled:

  • Spočítejte si zuby (štěňata mají celkem 28 zubů. Řezáků a špičáků je u štěňat plný počet jako v chrupu dospělých psů, zatímco premolárů je pouze 12. Moláry nejsou v mléčném chrupu štěňat žádné.)
  • Do jisté míry se dá odhadnout, jaký bude mít štěně skus (nůžkový, klešťový, podkus, předkus a nepravidelný skus). Samozřejmě to není jistota, ale je možnost, jak se vyvarovat skusu, který není do chovu vhodný.
  • Zálomky. Z osobních zkušeností doporučuji, abyste si psa, který má ocas ve standardu mít, nebrali se zálomkem. Je možné, že bude mít pouze malý hrb na ocásku, jenž vás vyřadí z chovu. Může to mít také dopad na zdraví zvířete.
    • Na mém případě se můžete ponaučit o tom, jak jsem podlehla prvnímu dojmu a pořídila si psa s PP, který nebyl vhodný do chovu kvůli „obyčejnému“ zálomku, jenž se však vyšetřením na RTG poté ukázal jako zahojený rozštěp páteře! (Souvisely s tím následné zdravotní potíže – amputace, operace atd.!)

Na co si dát při nákupu štěněte pozor

  • Je známé, že například mopsové či buldoci se rodí se zálomky, přičemž tyto vady jsou skryty kupírováním ocasu již v raném věku. Toto je ale problematika šlechtění a genetiky, kdy se s vadou počítá – tak jako s krátkolebostí či nepřítomností zubů u jiných plemen.
  • U psů je dobré si zkontrolovat sestoupení varlat, a to nejen z důvodu uchovnění, ale také zdravého vývinu psa. Sestoupení je sice velmi variabilní, přesto ve věku cca 8-10 týdnů by měla už u štěněte být hmatatelná. Normální sestup varlat do šourku by měl být ukončen ve stáří štěněte 6.-8. týdnů.
  • Myslím si, že samozřejmostí je dobrá kvalita srsti štěněte či čiré oči – což je pochopitelně také povinností každého chovatele, aby jeho vrh byl zdravotně fit.
  • Průjem se u vrhu však může objevovat, a to z důvodu přechodu na tuhou stravu, odčervením či stresem. Neměl by být ale dlouhodobě po odběru štěněte novým majitelem.
  • Hmotnost štěňat by měla být k velikosti zvířete přiměřená. Chovateli dá velikou práci všechna štěňata pohlídat, aby se nakrmila, ne všichni pejsci jsou natolik průbojní, aby se k jídlu dostali a nemusí se na ně dostat řada.
Na fotce je dvouměsíční fena velkého knírače

V další části našeho seriálu o pořizování štěněte si představíme hlavní vlastnosti, které by štěně mělo mít. Vybrat si totiž to správné štěně z vrhu není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Náš článek vám alespoň v krátkosti naznačí, jakých chyb se vyvarovat.

O Autorce

Klára Kučerová, autorka článku

Klára Kučerová

I naši psi si zaslouží možnost rozvoje aplikací moderních metod v jejich výchově a výcviku. Chci konec vodění psů za pamlskem jako nějaké oslíky za mrkví a chci, aby lidé začali používat svou hlavu a i bez hlubších znalostí či zkušeností jednoduše začali svého psa vnímat!

Když se psem pracuji a učím ho nové cviky, je pro mě důležité se psem hlavně komunikovat. Být důsledná a zároveň poctivá je základním kamenem pro upevnění cviku. Jsem pro postupné zvyšování nároků a umírněných trestů. S tím tedy souvisí jeden povel – jedna odměna nebo naopak jeden trest. Obvykle se při výcviku soustředím na pozitivní stránku psa a zásadně nemotivuji strachem. A funguje to, protože další trénink je zase o pokroku.

Více o autorce:

Facebook stránka

Škola výcviku Ráječek

Kompletní profil autorky

A jde se k chovateli, 4. díl seriálu Pořizujeme si štěně
5 (100%) 1 vote

Vaše komentáře a hodnocení

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *